V září 2008 měl v televizi Nova premiéru seriál Comeback. Jednu z hlavních rolí – Lexu – tady hraje herec Matouš Ruml. Pravidelně každou středu se objevuje na televizních obrazovkách. Častěji jej ale mohou vidět diváci Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde hraje v několika inscenacích. Řeč o nich bude mimo jiné také v následujícím rozhovoru.

V divadle hraješ ve spoustě činoher, ale také v muzikálu Dědeček automobil. Jaký máš vztah ke zpěvu?

Pro mne je muzikál velká výzva. Osobně rád zpívám, mám ale problémy s rytmem. Myslím, že intonačně to zvládám, ale právě ten rytmus bývá trochu problém. Pak ale přijdou zkoušky a po premiéře už to zvládám. 

Muzikál je nejen o herectví, ale také o zmíněném zpěvu a také tanci. Co z toho tě nejvíce baví?

Z těchto tří „disciplín“ určitě herectví, ale také tanec. Po absolvování konzervatoře jsem totiž zvažoval studium nonverbální katedry na HAMU. Baví mne pantomima, pohybové etudy a podobně.

Hraješ Romea v inscenaci Romeo a Julie. V téhle roli se také hodně šermuje. Jak tohle zvládáš?

Šerm je skutečně velmi náročný.  Musíš ho zvládnout tak, aby divák uvěřil, že na jevišti jde o skutečně velké nebezpečí.

Matouši, právě dnes, kdy točíme náš rozhovor, hraješ Romea. To je náročná role v náročné inscenaci Williama Shakespeara Romeo a Julie. Představení začíná za necelou hodinu a ty jsi naprosto klidný, necítím z tebe nervozitu ani trému. Zdá se mi to, nebo tomu tak skutečně je?

S trémou většinou problém nemám. Výjimkou tedy bývají premiéry, což je asi normální. Jinak trochu nervózní jsem před představením, které nehraji delší dobu.

Je Romeo v současné době tou nejtěžší rolí, kterou v Městském divadle v Mladé Boleslavi hraješ?

Herecky asi ano. Tahle role je těžká v tom, že je ve verších.  A v těch verších působit přirozeně a ještě stihnout hrát pocity, tak to je hodně náročné.

V divadle si herci mezi sebou dělají na jevišti nejrůznější naschvály. Máš tyhle situace rád?

Každopádně jsem pro. Dost často dokonce tyhle „zlobící momenty“ vymýšlím. Myslím ale, že to dělám s mírou. 

V době studií na pražské Konzervatoři jsi hrál na prknech Stavovského divadla v přestavení Arkádie. Jak sis tuhle příležitost, zahrát si v takhle velkém divadle, tehdy užíval?  

To, že hraji na prknech Stavovského divadla, jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy jsem překročil zlatý štítek na jevišti, kde bylo napsáno „Na těchto prknech stál, režíroval a dirigoval Wolfgang Amadeus Mozart“. Byl to velký moment v mém životě.

Ve dvanácti letech ses objevil v jedné z menších rolí v seriálu Život na zámku. Znamená to, že tě herectví lákalo již jako malého kluka?

Od šesti let jsem chodil do dětského divadelního studia na Praze 5 ve Švandově divadle, tehdy to bylo divadlo Labyrint. Něčím jsem určitě chtěl být, ale to si moc nepamatuji. Hrát mne ale hodně bavilo. V představení Trojánky mou divadelní babičku hrála Věra Galatíková, a to byl už tehdy velký zážitek.

V současné době tě většina televizních diváků zná jako Lexu z televizního seriálu Comeback. Moji kolegové tuhle roli charakterizovali jako „pubertální magor“. Co ty na to?

První charakteristika při realizační schůzce byla debil. Lexa je hyperaktivní, vtipný a trapný. Takže ano, je to debil. /smích/.

Jak se ti tahle role hraje?  

Je to báječné. Říkám si, že já takový nejsem, a proto si dokáži užít to, že se v tom vyblbnu. Je to obrovská sranda. 

Režiséři si většinou herce zařazují do nejrůznějších škatulek. Nebál ses toho, že při pohledu na Lexu tě zařadí do škatulky „magor“?

Bál, ale na druhou stranu hraji také v divadle, kde ztvárňuji úplně odlišné role. Režiséři mne tak mají možnost vidět v úplně jiném, odlišném světle.

Kdo je pro tebe největším kritikem?

Moje manželka, protože mi dokáže říct také negativní kritiku

V Comebacku hraješ – mimo jiné – s Martinem Dejdarem. Jaký je to herecký kolega?

Je to úžasný kolega. Nikdy nevím, co mne na place s ním čeká. S Martinem je velká legrace. Má úžasný humor, takže nás dokáže vždy velmi úspěšně odbourat. Je to příjemný a vtipný člověk. 

Prozradíš nám na sebe něco, co jsi nikdy nikomu neřekl?  Co třeba nějaká neřest?

Moje velká neřest je, že mám rád pivo a k tomu si dám čokoládu. To jsem opravdu nikdy neříkal. Pivo a tabulka čokolády, tuhle kombinaci mám opravdu moc rád.

Matouš Ruml:

Narodil se v Praze ve znamení Vah. K divadlu poprvé přičichl v 6 letech, když ho maminka společně s jeho o dva roky starším bratrem přihlásila do Dětského divadelního studia (DDS) při Praze 5 (v tehdejším divadle Labyrint, dnešním Švandově divadle). Původně maminka hledala nějakou aktivitu pro bratra, protože byl mimořádně aktivní a potřeboval to ze sebe nějak dostat. V DDS Matouše divadlo a herectví začalo bavit, poprvé stál na prknech velkého divadla v dětských rolích ve hře „Job” a v tříhodinovém představení „Trójánky”, kde jeho divadelní babičku hrála p. Věra Galatíková. Zahrál si i několik televizních dětských rolí, například v seriálu „Život na zámku” , v televizní inscenaci „Hodiny od Furniéra” a v televizní pohádce „Princ z pohádky” . V DDS věrně zůstal až do svých 16 let. Poté se přihlásil na Pražskou konzervatoř, protože si byl jistý, že herectvím se jednou bude živit. Nepřijali ho, a tak šel studovat Střední průmyslovou školu dopravní, obor Provoz a ekonomika dopravy. Po roce tohoto studia se přesvědčil, že nechce řídit provoz na letišti ani v železniční stanici, a znovu podal přihlášku na Pražskou konzervatoř. Tentokrát s úspěchem. Jeho ročníkovými profesory se stali František Laurin a Johana Tesařová.

Během studia Matouš hostoval v Divadle konzervatoře (DIK) ve hrách „Škola pro ženy” (role – Horác), „Ťululum” (trojrole sluhů) a „Výprodej”. Měl možnost hostovat v Divadle ABC ve hrách „Mam´zelle Nitouche” a „Veselé paničky Windsdorské” a také ve Stavovském divadle v představení „Arkádie”. Zkusil hostování i v mimopražských divadlech. Například v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem si zahrál v muzikálu „West side story” (role – Prcek), v Klicperově divadle v Hradci Králové v inscenaci „Zdravý nemocný” (role – notář, Tomáš). K jeho absolventským představením v DIKu patří „Hodina mezi psem a vlkem” (role – Filip Sermoy), „Jak se vám líbí” (role – Orando), „Kytice” (role – Poutník) a „Hrdina západu” (role – Christy Mahon). V roce 2008 školu úspěšně ukončil absolutoriem. V současné době je ve stálém angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav, kde hraje v několika inscenacích. Mimo jiné: Romeo a Julie, Dědeček automobil nebo Sebevrah.

Autor: Jaroslav Malkus

Odkaž na tento článek:

 |   |   |