Vás si televizní diváci budou určitě spojovat s rolemi ve dvou televizních seriálech – „30 případů majora Zemana“, kde jste hrála Zemanovu manželku a také „Ulice“, kde hrajete paní Nyklovou. Vadí Vám spojení s těmito rolemi?

Vůbec ne. Dlouhou dobu jsem byla Zemanová a teď Nyklová. To je prostě herecký osud. Nevadí mi to. Je dobře, že si vás lidé pamatují a spojí si nějakou roli s vaším jménem. Určitě je to lepší, než kdyby si řekli – to je nějaká herečka, ale nevěděli, co hrála a jak se jmenuje.

V televizi Vás naši čtenáři mohou vidět takřka pravidelně v seriálu Ulice. Kde Vás ale mohou vidět – jak se říká – na živo? 

Hraji ve společnosti Julie Jurištové. Jezdíme po vlastech českých, a já z toho mám velkou radost. Myslím si, že odezva mimopražských diváků je lepší, než v samotné Praze.

Co Vám bere více času, divadlo nebo natáčení seriálu Ulice?

Určitě natáčení. Já s tím divadlem šetřím, protože jsem se v životě nahrála hodně. I když divadlo mám ráda, natáčení je pro mne záležitostí, která se odehrává v Praze. To znamená, že nemusím nikde daleko cestovat. Z Žižkova do Hostivaře, kde se Ulice natáčí, to přeci jen mám blíž. Ušetřím tak čas, který mohu věnovat rodině.

Někteří Vaši kolegové seriálové natáčení srovnávají s továrnou. Jaký je Váš názor?

Oni to říkají malinko s nadsázkou. Studia, ve kterých se Ulice natáčí, možná kdysi továrnou byla. I ten způsob práce tak trochu „továrnu“ připomíná. Je to takový automat, který musí fungovat rychle. Ulice se vysílá denně, a proto se tempo natáčení někomu možná zdá jako továrna. Ráno nastoupíme a odpoledne odcházíme. Sama za sebe mohu říci, že jsem si na tenhle rychlý způsob natáčení zvykla.

Ulice se točí již pět let. Počítala jste s tím, že seriál bude mít tak velkou diváckou odezvu?

Upřímně řečeno jsem s tím nepočítala. Pro mne byl především neuvěřitelný ten čas kolem půl sedmé, kdy se seriál vysílá. Lidé většinou v tu dobu chodí třeba do divadla nebo ženy perou, vaří, žehlí, jednoduše mají spoustu práce. Možná je jim blízké také to, že naše příběhy se odehrávají v den, který je identický s datem v kalendáři. Když začíná jaro, vysílá se 21.března a nebo Vánoce - 24.prosince. Tohle možná diváky zajímá. A třeba je jim blízké také to, že problémy, o kterých jednotlivé příběhy pojednávají, jsou jim blízké.

Jaká je podle Vás paní Nyklová?

Tvůrci seriálu původně chtěli, aby paní Nyklová byla zlá a drbavá. Je pravda, že ona není žádná dobračka, ale není zlá.  Někdy je hodná, někdy někoho pomluví, ale není  černobílá. Tu energii, kterou má,  jsem jí dala já, protože jsem cítila, že s ní musím nějak pohnout.

Natáčecích dnů máte asi hodně. Jak tenhle pracovní nápor zvládáte?

Je to různé. Každý den je jiný. Například včera jsem měla dvanáct obrazů, což znamená tři strany textu. Doma se je naučím a pak to nějak zvládám. Mám rychlou paměť (smích).

Sledujete své výkony v televizi? 

         Když mám čas, tak se podívám, ale spíše sleduji díly, kde nehraji, abych poznala dějovou linku jiných postav.

Jako herečka máte určitě představu o tom, jak by mohla vaše role vypadat nebo jakým směrem by se mohla ubírat. Máte možnost scénáristy v tomto smyslu ovlivnit?

Pokud se nám něco nelíbí nebo máme nějaký nápad, pak máme možnost konzultace s hlavní scénáristkou nebo tvůrci. Sama za sebe ale mohu říci, že moje role je dobře napsaná. Jsem spokojená. 

Televize Barrandov před časem vysílala seriál „30 případů majora Zemana“. Tady jste hrála další významnou roli – manželku hlavního představitele. Zeman je dost kontroverzní seriál. Česká televize během repríz musela dokonce ke každému dílu vysílat dokument, který vysvětloval, jak se nejrůznější události v seriálu skutečně odehrávaly. Jak vzpomínáte na natáčení tohoto seriálu a jak na něj s odstupem času nahlížíte?

Osobně si myslím, že po tolika letech je nesmysl tohle dílo zatracovat. Po každém odvysílání jsem se potkávala s velmi příznivým ohlasem diváků. Ano, řešily se tam nejrůznější politické záležitosti, na druhou stranu ale tady hráli výborní herci, točil to výborný režisér /Jiří Sequens-pozn.redakce/. Byly některé scény, které se mi nelíbily a nebylo to z politického hlediska. Konkrétně se mi nelíbila například moje svatba. Myslím, že ta do seriálu nepatřila. Jak ale sami vidíte, ten seriál své diváky měl a dodnes má.

Na kterou ze svých rolí nejraději vzpomínáte?

Pro mne je velmi srdeční záležitostí seriál „Byl jednou jeden dům“ a film, který možná diváci příliš nepamatují „Každýmu jeho nebe“, což byl dramatický životní příběh české herečky Xeny Longenové, kde jsem hrála hlavní roli, za kterou jsem získala hereckou cenu.

Autor: Jaroslav Malkus

Odkaž na tento článek:

 |   |   |