Zpěvák a moderátor, skromný a lehce hyperaktivní Filip Šubr nám odpověděl na několik otázek. Jak začínal, co chystá do budoucna nebo kde čerpá energii a inspiraci, to se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak ses dostal ke zpěvu, jaké byly tvé začátky?

To už je tak strašně dávno, že si to ani nepamatuju. Nejspíš to začal můj brácha s kapelou Lojzíci, to mi bylo asi 11let, tam jsem měl svoji první repliku, nahrávali jsme cédéčko Vzpomínej, tam jsem zpíval v refrénu větu: „Já říkám!“, a to byl můj první zážitek s mikrofonem. Pak jsme asi v patnácti letech hráli s kamarády z gymnázia, měli jsme punkovou kapelu. Pak přišel sbor, paní doktorka Kunová, sbor Lyra na gymnáziu a pak to šlo už všechno samo.

Jak ses dal dohromady s kapelou Seven, přeci jenom hrají trochu jiný žánr než ty?

Trochu ano, já jsem je k tomu vlastně nechtíc přinutil, mě oslovil kamarád, frontman kapely Seven, Tomáš Kergl, a zeptal se mě, jestli bych do toho chtěl jít. Pro mě to byla samozřejmě výzva, protože tady byli docela známí, tak jsem souhlasil, s tím, že mi dají volnou ruku co se týče repertoáru a mojí vlastní tvorby. Oni mi na to kývli a pak už se s tím nedalo nic dělat.

Kromě toho moderuješ v rádiu, co tě baví víc?

Všechno co dělám, tak mě hrozně baví a to mě žene dopředu. Přestože odcházím v pět ráno a vracím se kolem sedmé večer, tak pořád čerpám energii z toho, že kamkoliv z mých tří prací jdu, tak se tam vždycky strašně těším.

K moderování jsem se dostal úplně jednoduše. Tak dlouho jsem otravoval programového ředitele rádia Kiss Delta Jirku Štěpánka, že chci dělat v rádiu, až mě prostě musel vzít. Začal jsem vysílat víkendová odpoledne, od šesti do devíti pak Ranní odpich.

Prý ti v rádiu říkají kolibřík, kvůli tvým energickým pohybům a také proto, že vypiješ spoustu kávy, kolik šálků doopravdy zvládneš?

To je pravda (smích), jde o to, že většinou přicházím v pondělí ráno mezi prvníma  a v neděli, protože mám ještě rokový pořad do desíti večer, takže odcházím jako poslední. Takže je fakt, že kafe vypiju hodně, ale nikdy jsem to nepočítal.

Jak zvládáš popularitu?

Zatím si žádnou neuvědomuju, protože žádná není. Je určitě příjemné, když mě někdo na ulici osloví, ale nějak se tím nezabývám.

Máš nějaké další ambice a plány?

Mám jeden projekt v Praze, který se úspěšně rozjíždí, zatím o něm nesmím mluvit, ale pro vaší televizi bych alespoň malinko nadhodil, že asi budu s jednou pražskou kapelouúčinkovat každý týden v Hard Rock Cafe na Národní třídě a tam by se možná mohla vyvinout i další spolupráce. Mám čas si to rozmyslet do konce února, takže uvidíme, mohlo by to být zajímavé.

Kde bereš inspiraci k psaní písniček?

Úplně všude kolem sebe, třeba z tohoto tohohle rozhovoru by mohla vzniknout docela zajímavá písnička.

A kde tě letos uvidíme?

Rýsují se i nějaké festivaly, mám i nějaké sólové projekty bez kapely Seven, ale samozřejmě s klukama ze  Sevenu máme nabitý víkendy až do prosince 2010, máme plný pátky i soboty. Strašně se těšim, teď 22. Ledna začínáme novou sezónu. V létě konečně i velké festivaly, takže budeme hrát na Malé Skále, na Rock for People apod.

Co bys dělal kdybys nebyl zpěvák, existuje ještě něco co tě naplňuje?

To je zajímavá otázka. Jelikož jsem vystudoval zoologii, tak jsem vždycky chtěl pracovat v zoologický zahradě, možná bych se ubíral tímhle směrem. zdroj: oficiální stránky kapely Seven

Odkaž na tento článek:

 |   |   |